Kostel „U svaté matky Anny“

    Kdy byl postaven první kostel není známo. Ví se jen, že byl dřevěný a stál na tom samém místě, co nynější.

1355 - První zmínka o kostele - jako patroni jsou uvedeni Jakob a Lucek von Viznov. Na jejich návrh byl na farnost 1.12. uveden farářem z Friedlandu farář Jakob.
1355 - 1409 Vižňov byl farní obcí, fara stála v blízkosti kostela.
1356 - Farář Jakob odešel na návrh opata cisterciánů Georga z Heiligenfeld (1420 husity zbourán) jako farář do Libčic u Opočna. Na jeho místo přišel na návrh bratrů Lucka a Jakoba z Vižňova farář Konrád.
1365 - Farář Konrád zemřel. Nahradil ho Nikolaus z Kanth, diecéze Breslau (Wroclaw).
1384 - Farnost byla opuštěna „kvůli chudobě, neboť počet duší byl příliš nepatrný“.
1394 - Farář Hertlin rezignoval. Nahradil ho kněz Stefan z Bydžova. Patronem byl Pribko z Vižňova.
1409 - Kněz Stefan zemřel. Nahradil ho Mathias z Rokycan. Patronem farnosti byl Johann z Horního Vižňova.
1601 - Byl zřízen zvon, který jediný nebyl  zrekvírován v první světové válce. Byl vysoký 78 cm, v průměru měl 105 cm. Na šesti uchách byla ženská poprsí, pod korunou mezi dvěma ornamentálními pásy byl nápis:
„KOMPT /kommt/ FÜR /vor/ SEIN /mein/ ANGESICHT MIT FROHLOCKEN. JAUCHZET DEM HERRN ALLE WELT. DIENET /dient/ DEM HERRN MIT FREUNDEN. Na plášti IM JAHR 1601 HAT DIESE GLOCKE ZUR WIESE IN DER KIRCHE ZUM LOB GOTTES DIESE GLOCKE GIESEN LASSEN ADAM ÄLTER ERBSCHOLTZ. DIE SCHÖFEN HANS OPEZ, MERTEN SCHNABEL, GEORG TUBER, HANS MENCZEL, MATZ RINGEL, KIRCHVÄTER  WALTER /Waltin/ WINTER HANS DINTER /Dimbter/
 „ Přijď před můj obličej s jásotem, velebte pána celého světa, služte mu s přáteli. V 1601 nechal tyto zvony pro vižňovský kostel k velebení Boha odlít Adam Älter dědičný šolc. Dobrodinci byli: Hanz Opez ...
 Na druhé straně v reliéfu je Krucifix s pod ním stojícími postavami P. Marie a sv. Jana Mil. Zvonaře se nepodařilo zjistit. Mimo tento zvon je malá rukověť, na které stojí nápis „ Ave Maria gratis plena, Anno 1552“. Kostelníkem byl Hans Winter a Caspar Spiske.
1618 - Kostel byl do třicetileté války /1618-1648/ farní, po ní filiální k Vernéřovicům /Deutsch Wernersdorf/.
1672 - Pod opatem Thomasem Sartoriem následovalo rozšíření a renovace kamenného kostela. Před tím to byl malý a úzký kostelíček.
1684 - Byl opatřen další zvon s následujícím textem: „ ANNO 1684 , LAUDATE DEUM IN CIMBALIS BENZ SONANTIBUS. PS 150 , THOMAS ABBAS BRZEWNOVIENSIS . P . VIKTORIANUS REINHOLD “
1723 - Započala přestavba kostela do dnešní podoby. Stavitelem věže byl jmenován Heinrich Opitz z Ruprechtic. Podnět k přestavbě kostela dal broumovský opat Otmar Zinke.
1727 - Přestavěný kostel byl vysvěcen.
1774 - Zřízena svatá křížová cesta byla ve Vižňově. Zřizovatelům se říkalo dobrodinci. Patřili mezi ně  Wenzel Knoll a George a Benedikt Rosenbergovi z Vižňova. Byla vysvěcena duchovním řádu sv. Františka z Klodska.
1750 - Do věže udeřil blesk a poškodil zdivo a dřevo.
1767 - V kostele postaveny varhany.
1770 - Hlavní oltář byl posazen na zeď. Byl malý, dřevěný, po starém způsobu namalován černě.
1772 - Bylo nařízeno, že v průběhu requiem nebo zádušní mše nesmějí být mrtví vystaveni v kostele, nýbrž mají být úředně pochováni.
1790 - 14.9. Farář Heinrich Tauchmann - Wernersdorf /Vernéřovice/. Kostelník Anton Opitz a Wenzel Meier.
        - 23. 5. Z nejspodnějšího postranního oltáře byl přenesen na hlavní oltář obraz sv. Anny, který pochází z doby 1671, z časů sv. preláta Thomase, který jej věnoval do původního dřevěného kostela.
       -14. 9. Do knoflíku věže byly uloženy dokumenty. Kostelníci Opitz Anton a Meier Wenzel.
1826 - Opat Placidus věnoval umíráček. Měl pamětní nápis „Priciscus Abbas Brzevnovensis. Fula a Carolus Bellmann Praga 1826“. Měl průměr 0,69 m. Dne 4. 11. 1916 byl sejmut a použit k válečným účelům.
1833 - 19. 12. Bouře strhla domek náležející obci, který stál vedle hřbitova a kostela. Již nikdy nebyl obnoven, protože zde obec chtěla postavit faru.
1836 - 12.10. Do knoflíku věže uloženy další dokumenty. Farářem byl Leopold Plagwitz. Do knoflíku věže byly uloženy dokumenty.
1877 - 26. 7. Na věž byl vytažen zvon „Theresia“  s nápisem: „ Meine Stimme erschallet zur Ehre Gottes“ - „Můj hlas hlaholí k poctě boha“.  „Clemens Ritter Walzel von Wiesentreu 1877“ Zvon měl průměr 0.82 m. Byl sejmut 4.11. 1916 a použit k válečným účelům.
1882 - 28. 9. Do nového pozlaceného knoflíku na věži kostela uloženo pět krabiček s novými a starými písemnostmi /poté co byly opsány/.
1883 - 5. 7. První biřmování biskupem z Hradce Králové. Biřmování se normálně provádělo i pro občany Vižňova v kostele ve Vernéřovicích.
1889 - Augustin a Franz Meier čp.192 opsali text z knoflíku věže kostela. Do knoflíku bylo uloženo pět krabiček se starými a novými písemnostmi.
1901 - Postaveny nové varhany.
1903 - Šindelová střecha vyměněna za břidlicovou.
1916 - Byly zrekvírovány tři zvony. /Z roku 1826, 1877 a malý „Svatý zvon“/.
1920 - 11. 10. Svěcení zvonů farářem Cajetanem Treutlerem.
Nápis na velkém zvonu, vážícím 290 kg, který věnoval majitel továrny v Poříčí u Trutnova Maxmilián Walzel von Wiesentreu, obyvatel zdejší Šolcovny:
„ HL. MICHAEL, SCHUTZPATRON DER DEUTSCHEN, SEI EIN FÜRSPRECHER BEI GOTT FÜR DIE FERN DER HEIMAT GEFALLENEN, IN FREMDER ERDE RUHENDEN TAPFEREN SÖHNE DER WIESENER GEMEINDE. 1914 - 1918“
„ Sv. Michal, patron Němců, přímluvce u Boha pro vzdálený domov zaslíbený, v cizí zemi odpočívající udatní synové Vižňovské obce. 1914 - 1919“
„ANDENKEN AN UNTEREN DEM WELTKRIEGE ZUM OPFER GEFALLENEN SOHN KLEMENS, GEWIDMET VON SEINEM ELTERN MAXIMILIAN RITTER WALZEL VON WIESENTREU UND SEINER EHEFRAU WERA IN PARSCHNITZ 1920“
Druhý zvon, vážící 88 kg, byl ulit z výtěžku sbírky ve Vižňově a Starostíně. Nápis na jeho plášti zní:
„ZU EHEREN DER HEILIGEN MUTTER ANNA“ „GEWIDMET VON KIRCHENWOHLTÄTERN IN WIESEN UND NEUSORGE“
Již dříve byl ve vší tichosti na věž vytažen malý (svatý) zvon, věnovaný manžely Augustem a Marií Birke, hospodáři v čp. 11.
Všechny nové zvony zhotovil zvonař Otakar Winter z Broumova.
1927 - 8. 9. Na věži byla umístěna korouhev.
1928 - 5. 9. Hřbitovní kaple byla pokryta šindelem.
1931 - Koncem roku odešel vernéřovický farář Kajetan Treutler na odpočinek. Na jeho místo 1.9. nastoupil Teophil Hermann, jako 40. farář ve Vernéřovicích. Teophil Hermann *14.4.1885 v Žacléři. Navštevoval národní školu v Žacléři, Broumově a gymnázium v Broumově. Poté vstoupil do benediktinského kláštera v Broumově a 16.7.1911 byl vysvěcen na kněze. Po vysvěcení sloužil jako kaplan ve Vernéřovicích, Teplicích, Martínkovicích a Broumově.
1932 - V kostele byla udělána nová podlaha.
    - Na svatodušní svátek 16. 5./letnice/ byl ve Vernéřovicích pochován farář Kajetán Treutler. Ve zdejším kostele sloužil od roku 1894 do roku 1931. Narodil se 24. 4. 1855 v Broumově, v roce 1879 složil řádový slib a 11. 6. 1880 byl vysvěcen na kněze. Zemřelý působil jako výpomocný kněz v Martínkovicích, poté jako katecheta na měšťanské škole v Broumově a od roku 1894 jako farář ve Vernéřovicích /Deutsch Wernersdorf/.
1934 - Do zdejší farnosti přišel nový farář, kaplan Emeran Selinger. Jmenovaný se narodil 1.5.1889 v Königshau u Trutnova. 4.7.1915 byl v Praze vysvěcen na kněze. Ve válce sloužil od roku 1916 do roku 1918 jako polní duchovní. V letech 1919 - 34 působil jako katecheta na chlapecké národní a měšťanské škole v Broumově. Odtud přišel na faru do Ruprechtic.

Po druhé světové válce byly slouženy mše každou druhou neděli v měsíci farářem z Ruprechtic.

1967 - sejmutí knoflíku s dokumenty.
1981 - V kostele sloužil farář Bureš poslední svatou mši. Od té doby je kostel zavřený, prázdný a postupně chátrá.

Popis kostela (z roku 1920)
Barokní stavba z lomového kamene obrácená k západu, je ve výplních omítaná vrhanou omítkou. Hladká omítka je ve vodorovných i svislých pásech nad trnožem z tesaných kamenů a pod barokně profilovanou hlavní římsou. K eliptické lodi, která je na podélných stranách poněkud proláklá, přiléhají na kratších stranách dvě obdobné součásti stavby s otupenými rohy, kryjící na západní straně malé kněžiště, na východní straně kruchtu s dvěma točitými schodišti, ke které je přistavěna hranolová věž. Ke kněžišti je připojena nízká sakristie.
Valbová střecha se jeví ve všech plochách jakoby zborcená, byla původně kryta šindelem, který byl 1903 vyměněn za břidlici a v devadesátých letech za plechové, rudě natřené šablony.
Věž je zakončena osmibokou bání na vysokém náběhu s otevřenou lucernou, ukončenou menší bání. Stavitelem věže byl Johann Heinrich Opitz z Ruprechtic.
Vchody jsou dva. Hlavní 1.80 x 3.00 m, dvojitý, jednak od východní strany do věže, jednak z kobky pod věží do kostela. Oba jsou v kamenných profilovaných ostěních. Nad vchodem je zasazena šestiboká mramorová deska s nápisem: „DEI GENITRICIS MATRI S.ANNA EREXIT 1727 O.A.B.“
Okna jsou vesměs segmentová, v lodi jsou tři páry, v kněžišti a ve věži nad kruchtou po jednom. Kromě toho je po stranách v kněžišti po menším okně. Stejná tři okna jsou v sakristii. Ve zvonici věže jsou čtyři velká, na vrchu půlkruhová okna. Sklo je částečně usazeno v olověných rámečcích.
Loď je uvnitř 15 m široká a 24 m dlouhá. Je řešena jako eliptický sál na osmi pilířích, které mají ve středu po půldruhém toskánském pilastru. Nad nimi se zalamuje dvojitý architráv, hladký vlys a podstropní římsa se zubořezem. Mezi pilíři jsou pětistranné mělké výklenky, nestejně dlouhé, valeně přepásané v poloelipsách s archivoltami a s římsami pod klenbovými patkami v lodi.
Strop v lodi je trámový, rovný, na vysokých vydutých nábězích.
Vítězný oblouk má pět metrů v rozpětí, je jeden metr silný, v oblouku je vrouben archivoltou.
Kněžiště je 3 x 6 metrů velké, překlenuté českou klenbou, na kratších stranách s vyhloubenými polokruhovými výklenky, které jsou sklenuté polobáněmi.
Kruchta pavlánovitě vyčnívá do lodi a obsahuje dvě nejbližší pole po každé straně jako emporu.
Malba kostela je různobarevně mramorovaná. V kněžišti na klenbě je původní malba „Bůh Otec v oblacích“.
Výprava kostela - z části barokní, z části nová.
Hlavní oltář je na volně stojící nové mense. V antipendiu má řezbu tří osob Večeře Páně. Svatostánek je po stranách vrouben dvěma soškami klečících andělů v polovině skutečné velikosti. Nad ním je umístěn obraz Sv. Anny učící Pannu Marii od Karla Schüllera /Schütter ? / z Vídně z roku 1889. Za oltářem je na zdi malována sloupková barokní architektura s postavami sv. Vojtěcha a sv. Benedikta šedě v šedém.
Boční oltáře tvoří dva protějšky, ve kterých ve stejných malovaných sloupkových architekturách visí nové obrázky sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Kolem obou oltářů jsou výklenky, v nichž jsou nové sošky Panny Marie a anděla strážce. Také v ostění ostatních výklenků jsou nové sošky.
Kazatelna je pavlánová, dřevěná, se zlacenými koryntskými sloupky s podélně rýhovanými dříky na rozích a velkými květy slunečnice v ornamentálním orámování na stranách podprsníku. Na stříšce je umístěna socha kázajícího Krista Pána, zdařilé dílo v empírovém slohu z rozmezí 18. a 19. století.
Křtitelnice je kamenná, 70 cm vysoká, s víkem o průměru 180 cm. Mísa s vypuklými rýhami má v průměru 60 cm. Stojí na baňaté nožce. Na víku je křest Pána Ježíše.
Krucifix s Pannou Marií a sv. Janem M. v životní velikosti je stejně jako Pieta ( proti postrannímu vchodu) práce z poloviny 19. století.
Svícny jsou dva, 230 cm vysoké. Na Trojnohých podstavcích stojí sochy polychromovaných andělů se zlatými křídly, nesoucí svícny.
Skleněný lustr z 18. století, se dvěma mosaznými kruhy. Spodní je na 12 svící.
Varhany jsou čtyřdílné, v nových skříních.

 V současné době je vybavení kostela uloženo v depozitáři, některé části výzdoby byly ukradeny nebo zničeny.

Budova kostela je v havarijním stavu, věž je prasklá , vypadané římsy, chybí okapy...