Winterova kronika

Výtah z rodinné kroniky,
kterou psal od roku 1900 do roku 1905 Ferdinand Winter a dokončil ji jeho syn August Winter v Bruck a.d. Mur / Steiermark.

    Moji rodiče, Franz Winter, narozen 26.9.1805 v Heřmánkovicích (Hermsdorf) čp.50 a Anna Barbara Winter roz. Taubitz , nar. 22.2.1891 v Meziměstí (Halbstadt) čp.15 , získali výměnou statek Antona Heinzla ve Vižňově. Toto hospodářství ale bylo v neobyčejně špatném stavu. Lidé si mysleli, že můj otec dostal na hospodářství příspěvek. Rodiče ho mohli obnovit jen díky neobyčejné pracovitosti a spořivosti.
    Již následujícího roku 1846 byla připravena a zahájena stavba obytného domu se stájí. Byla dokončena ve své dnešní podobě.
    Stará budova stála o něco níž než dnešní a byla později zbourána. S velkým pracovním nasazením prováděl otec mnohá jiná zlepšení, takže hospodářství mělo stále větší a větší výnosy.
    V důsledku pracovitosti, spořivosti a stále větších příjmů rodiče nashromáždili dostatek prostředků na stavbu stodoly. Původní byla totiž shledána jako příliš malá a na spadnutí, takže v roce 1858 byla zahájena stavba nové.
    Ve snaze hospodářství vylepšit, zavedl otec poprvé v roce 1863 do té doby dosud málo známé drenáže. Na "Mittelfelde" bylo položeno 1300 drenážních trubek. Drenáže fungují dodnes.
    Otec byl v roce 1850 ( po zrušení roboty a Patrimonial-Gerichtsbarkeit) prvním starostou obce. Před ním byl rychtář George Walzel. Úřad spravoval do roku 1858.
    
    Já sám jsem se narodil 6.1.1846. Když mi bylo šest let, šel jsem do školy, potom do Náchoda, kde jsem se učil česky, dále jsem byl jeden rok v gymnáziu v Broumově, ale musel jsem zůstat doma, protože jsem byl potřebný na práci.
    V listopadu 1868 jsem se oženil s Margareth Heinzel, narozenou 17.12.1844 ve Vižňově, čp.18. V roce 1870 jsem převzal hospodářství mých rodičů. Ti si jako vysloužilí koupili dům čp. 172 pod hospodářstvím, kde oba v klidu prožili svoje dny stáří.
    V zimě, až do jarních prací, patřilo k hospodářství tkaní lnu, především v padesátých letech. Až do začátku osmdesátých let bylo u nás provozováno tkaní bavlny. Později se ruční tkaní již nevyplácelo, protože nastoupilo tkaní mechanické.
    V roce 1871 byl postaven most přes potok a nasypán násep / cesta / v úvozu ke dvoru. Dříve vedla cesta přes potok, což bylo často velmi obtížné, když ne zcela nemožné.
    V roce 1877 byla postavena kůlna, která sloužila na ochranu zásob sena, jeteliny a slámy.
    1879 - 1880 byla 16000 drenážními trubkami upravena nová louka.
    1883 byl kamenem vydlážděn mlat ve stodole (humno).
    V roce 1876 jsem byl poprvé v obecním zastupitelstvu. V roce 1878 jsem byl zvolen do okresního zastupitelstva. Po třetím volebním období byly volby do okresního výboru. V té době byly stavěny okresní a obecní cesty. Koncem sedmdesátých let byly postaveny cesty z Broumova do Božanova přes Scheibau na hranice země. Počátkem osmdesátých let Olivětínská, Heřmánkovická, Hynčická a Jetřichovská cesta, v polovině osmdesátých let Vernéřovická a Březovská cesta, koncem osmdesátých let cesty ve Velké Vsi, Rožmitálu a Šonově. Všechny tyto cesty byly dříve obecní a režie na dokončení stavby byla převzata okresem. Okres nesl 1/3 stavebních nákladů a náklady na zednické práce celé.
    Přestože bylo uděláno na potažení hlavních cest mnoho, zůstalo ještě mnoho obcí stavbou okresních cest nedotčeno. Jejich obyvatelé byli nespokojeni proto, protože neobdrželi dotaci ze svých daní na jejich výstavbu a sami je museli udržovat v pořádku. K těmto obcím patřil i Vižňov.
    Co se týká kompenzací, učinil jsem pro třetí volební období následující nabídku: Buď obec vystaví své cesty sama, podobné okresním, tedy je vyštěrkuje, uválcuje a postaví je minimálně 5 m široké a okres jí přispěje subvenci 1/4 stavebních nákladů. Svého času jsem byl velmi rozladěn,  nenechal jsem se ale zmást, protože nerovnoměrné rozdělování nákladů bylo vždy velmi úzkostlivé.
    Tímto usnesím bylo dosaženo nejen rovnoměrné rozdělení nákladů, nýbrž všechny obce svoje cesty vybudovaly v průběhu 10 let. Byla tím získána síť dobře válcovaných cest. Kdo stav dřívějších obecních cest neznal,ten si nemůže dobře udělat představu o tom, jak vypadaly na podzim a v předjaří. Dnes jsou ve stejném stavu cesty okresní i ocecní. Mohou býti dávány za vzor v celých Čechách.
    Ve Vižňově byla cesta také ve špatném stavu. V obecním výboru jsem prosazoval její obnovení. Z počátku jsem ale kázal jenom hluchým uším. Přece jenom jsem ale časem výbor pro svůj plán získal, takže v roce 1887 bylo usneseno do pěti let cestu postavit. Na okresním výboru jsem mohl zařídit povolení uvolnění subvence ve výši 2/5 stavebních nákladů.
    Když se to ale lidé dověděli, zvedla se proti mně, jako organizátorovi vlna nevole. Bylo dost voličů, kteří tvrdili, že lidé budou muset prodávat svoje domy a hospodářství, protože přes ně povede cesta. V roce 1888 byla stavba zahájena úsekem od hranic s Meziměstím až k domu čp.10, protože tato část byla právě v nejhorším stavu a všichni ji museli používat. Na vánoce roku 1888 jsem byl zvolen starostou. V předjaří jsem dal podnět ke stavbě cesty až nad kostel. Ve třetím roce pokračovala stavba až k obecnímu domu a čtvrtý rok byla dokončena až do horní vesnice, do místa, kde se dělí. Tím bylo její budování ukončeno. Další část byla budována teprve o tři roky později, ale nebyla uválcována, protože jsme na ni neobdrželi žádnou subvenci. Na stavbu cesty v délce okolo 2500 m bylo spotřebováno 675 m3 kubických ............ Packsteinen, 1087,5 m3 šotoliny z lomu v Schmiedsdorf a 350 m 3 písku. Za fůry bylo zaplaceno: 3553 fl. 78 kr., materiál stál 1994 fl. 92 kr., ruční práce 4458 fl. 28 kr. Stavba celé cesty tudíž přišla na 10090 fl. 98 kr., z toho obec dostala jako subvenci od okresu 4218 fl. 67,5 kr. Když se uváží, že všechny fůry byly rozděleny na majitele pozemků podle daní a když téměř veškerá ruční práce byla prováděna lidmi z Vižňova, z toho vyplývá, že na výstavbu silnice nebyly vydány obcí nejen žádné peníze, ale i více než polovina okresní subvence - když byla odečtena cena materiálu - se rozdělina na fůry a ruční práci.
    V roce 1893 bylo po dlouhých bojích přistoupeno ke stqvbě okresní nemocnice v Broumově. Svůj účel začala plnit v roce 1894. Byla postavena nákladem 110 000 fl.
    1883 byl založen zemědělský spolek pro okres Broumov. Náležel jsem k zakládajícím členům. Spolek měl mnohon zásluh na zavádění nových odrůd obilí a brambor. Zdejší druh hovězího dobytka byl pro zlepšení křížen se Simmentalerským skotem a byl získán společný nákup a prodej. Předsedou byl p.  Anselm Heinzel z Jetřichova. V roce 1902 jsem byl zvolen jeho následníkem. V této době se sdružení skládalo ze 750 členů
    1878 byl založen spolek dobrovolných hasičů a zakoupena nová stříkačka od R.Cermaka v Teplicích. Při zakládání spolku se našli stejní odpůrci, kteří stále pokládali staré jako nejlepší a ztropili mnoho povyku. Spolek má do dnes ve svém základu okolo 66 mužů. Prvním velitelem byl přes šest let pan Hugo Walzel, poté znovuzvolení odmítl, načež jsem byl velitelem zvolen já a ve funci zůstal dvanáct let. Po této době jsem pro přetížení veřejnými funkcemi opíral znovuzvolení a na moje místa byl zvolen předešlý zástupce pan August Ringel, který tento post zastává dodnes (1905).
    Mnoho prachu zvířila stavba nové požární zbrojnice, protože kůlna na stříkačku, která byla postavena v rove 1790,byla pro starou a novou stříkačku byla příliš malá. Hasiči mým prostřednictvím naléhali na obec, aby se postavila nová zbrojnice, na kterou jsem předložil plán. Po tvrdém boji byla v roce 1886 postavena, přesto škoda, že plán nebyl dodržen.
    Když pro nemilou celní politiku Německé říše byly stále a stále uzavřeny hranice pro zemědělské produkty a obchodníci tuto špatnou situaci obratně využívali pro vykořisťování, bylo založeno v roce 1902 zemědělským sdružením, pod vedením pana Anselma Heinzela, družstvo pro nákup a prodej, které dosáho v  roce 1904 obrat okolo 200.000 korun. Poté co se pan Heinzel nedostavil více k volbám, byl jsem přinucen postavit se na jeho místo a předsednictví převzít. Právě pod vedením pana Heinzela byl v roce 1901 postaven na meziměstském nádraží zemědělský sklad.
    V roce 1901 byly postaveny v našem kostele nové varhany. V roce 1903 byla do té doby šindelová střecha pokryta novou břidlicí.
    V roce 1904 se ve večeních hodinách vznášel nad naší vesnicí první balón. Přilétl z vojenské aeronautické stanice v Berlíně a přistál vzadu za kostelem U naší milé paní v Broumově. Byl to první balón, který jsme u nás viděli.